Dobrý den Vám všem u mě začala panic.ataka před 3.měsíci a mohu říct,je to síla,potkalo mě to v práci .kdy de mi udělalo moc zle,začalo se to horkém od noh a postupně do celého těla,tlak se zvednul na170-100 bolest hlavy,rychlá mě odvazla s práce v nemocnici ekg to bylo vpořádku atak mi dali kapočku magnez. a poslali domů,pak jsem měla týden pokoj a znovu ,tentokrát jsem měla příznaky,pálení těla.opět vysoký tla.brnění nohou,rukou,rtů,tlak na hrudi,myslela jsem,že mám infart,ale opět vše vpořádku,mám pokaždé strach a nejvíc těžko snáším samotu,bolast a palení v hlavě už raději nevnímam,mám léky neurol acitalopram10mg,budu moc ráda jestli se někdo ozve a i poradí jak žít s touto nemocí,děkuji a můj E-mail hilda1962@seznam.cz :P :P
Ahoj, zkoušela jsem Ti odpovědět pomocí e-mailu, ale nevím jestli to dojde. Panickou poruchou a věčnými ataky trpím už 8 let. Vím jaké to je a jak se cítíš, znám tu nemoc do posledního detailu... Hlavně to nevzdávej a bojuj.... Bude to těžký, ani já nemám zdaleka vyhráno, ale ted už vím, že lékaři mě nevyléčí, jen zmírní příznaky, ale to je taky dost dobrý. Nejdůežitější je jí nenechat vyhrát... Napiš, když budeš chtít. zaneta.navratilova@centrum.cz
Ahoj Žanet,děkuji ti za odpověd,já bojuji,ale jsem tet momentálně úplně vyřizená,jsem hodně unavená,bolí mě celý člověk,snažím se aby nevyhrala,ale zatím nevím.Nechci si stěžovat,vím máme to všichni moc těžké,tak přeji at to všichni zvládnemedrž me si pěstičky.Žanetko,můžeš mi prosím tě napsat ,jak se to u tebe projevuje,děkuji.Přeji pěkné letní dny vám všem
Ahoj ahoj. Panickou atakou trpním přes rok. Remood beru asi 4 roky. Prosím o radu, jak se s tím vypořádáváte. Mě zatím pomáhá jen Neurol, do postele, úplný klid a hodně pomalu dýchat nosem.Jenže když mě to potká v práci, kde je chaos, tak nemůžu vydrže. Problém je, že ataky mi trvají dlouhou dobu, i 8 až 12 h. Poradíte mi prosím, jak to řešíte vy?Děkuji
ahoj, mám panickou poruchu od cca třinácti let a je mi sedmnáct,žádné léky neberu, je období kdy je to dost špatný, ale člověk si musí uvědomit a musí věřit v to, že to neni smrtelný a že to prostě přejde, a on jde dál, sžít se s tim... kolikrát ale mám to pálení v hlavě normálně, i třeba bez úzkosti, když se zmínují okolo mě, mě dost nepříjemné věci... a taky má svý kladný stránky, když je člověk zrovna v pohodě, tak si toho mnohem víc váží, a pocit štěstí mnou jenom raší :) každopádně přeju hodně zdarů s touto chorobou .) a nezapomínejte že jsou mnohem horší věci
Ahoj,já to mám také tak.Mám panickou poruchu,téměř stále mě bolí na spáncích a oči mě někdy uplně tlačí.Někdy je to strašně těžké s tím žít,chodit do práce,starat se o dítě,které půjde do školy.Mám to od 16.Dnes je mi třicet,chdím ted k dobrému psychologovi jednou týdně skoro rok a beru léky.
Ahoj MÍšo,já bych se tě chtěla zeptat,jak to zvládáš a jeké máš u toho příznaky.Zda jsou pořád stéjné nebo se přidá i něco nového.Děvče pereš se s tím už pěkně dlouho.Asi nám už nikdy nebudelíp.Já to mám teprve od března a zatím mám více těch špatných dnů,víš.Můj e-mail hilda 1962@seznam.cz.Měj se moc hezky.
AHoooj míšo, a jak si zvládla těhotenství, porod s panickou porouchou...za toho mám já největší obavu..:(, beru citalec 10, takže to nejlabší co je a funguje skvěle, tak si to bez něho neumím představit.díky předem za odpověd
Ahoj Dášo,ja trpím Panickou atakou 7.měsíců a je to nářez.Mně ,když to chytne,tak mně to gdrží i celý den .Můžeš napsat,jaké máš příznaky.U mně to je o tom,že dostanu vyšší tlak,bolest hlavy,hrozné teplo,které se střída ze zimnicí.Někdy brnění rukou ,noh,rtů a bolest svalů.Taky zrychlený tep pak zas nízký tlak a zpomalený tep,Tlak v krku a na hrudi,jako bych měla mít infart,tak to mám já a pořád strach ze samoty.
Ahojte, taky jsem tím prošel. Od dušnosti, prudké bušení srdce a nebo naopak pomalé, pocitu že se mi zbláznil organismus, že omdlím, strašné brnění končetin, prudké bolesti zad, píchání a tlak na hrudi, strašná úzkost a strach. Opakované návštěvy lékařů a žádné nálezy, všechny testy v pořádku. Mi pomohlo, když jsem se dozvěděl, že existuje panická porucha a projevuje se právě takhle. Pak to prakticky zmizlo. Cca po 2 měsících od první ataky jsem se toho zbavil skoro úplně. I když si myslíte, že máte něco se srdcem - nemáte. I když máte pocit na omdlení - neomdlíte. I když vás stíhá cokoli - nic to není. Vysmějte se příznakům hned jak přijdou, zmizí samy prakticky okamžitě, dají se zaplašit. Nejlepší je nějaká změna životního stylu, např, já začal každé ráno běhat, cca 30 min. Cca po týdnu jsem se začal cítit lépe (různé příznaky jsem měl snad každý den), a skoro zmizela i ta úzkost, která obvykle předchází. Ve skutečnosti vám to nemůže nijak ublížit, tak proč se tím nějak trápit?
Veľmi dobrý prístup...taký treba mať a ta potrvora zmizne.
Ahoj, moc děkuju za tenhle text. Tohle je totální nákop. Nedát se tomu, bojovat....sice ve chvíli kdy se tyhle stavy objeví je to dost těžké.....ale pro tenhle případ budu mít tenhle text vytisknutej vždycky u sebe.
77slniecko78,
(11. 06. 2013 10:40)
Reagovat
...ľahko sa o tom takto píše, ale keď to príde je to dosť hroznééé :sad: :sad:
Ahojík všem,jsem 6 měsíců od porodu a projevila se mi panická porucha.Nejdříve mě manžel odvezl na internu-myslela jsem,že nedožiji rána(třes celého těla,bušení srdíčka,brnění rukou,špatně se mi dýchalo,pocit na omdlení).Tak jsem měla vše v pořádku.Tak mě převezli na Psychiatrickou ambulanci na Karlák,tam mi vše zjistili.Navštěvuji psychiatra a beru léky Zoloft-jelikož kojím.Chci se Vás zeptat....co Vám pomáhá když to na Vás příjde?Děkuji předem Ivana
Ahojky, já se s panickou poruchou léčím už 9 let, jsem těhotná a dneska zrovna mám termín :) Moc jsem se bála jak to budu zvládat, abych malýmu neublížila, když to na mě přijde, ale těhu jsem zvládla skvěle až teď ke konci stavy byli horší. Jinak jsem prošla moc terapiemi, dke mi všemožně radili, nejvíc mi ale pomáhá se uklidnit, dýchat do sáčku a pořád si dokola opakovat že je to jen v mojí hlavě že mi nic není a nesmím být sma, přítel mě vždy drží a mooooc mi říká jak nás oba miluje a že jsem silná, že to zvládnu :) Pořád říkám, že taková panika chce spoustu spoustu lásky, pochopení a trpělivosti okolí. Je to běh na dlouhou trať,ale dá se s ní žít :) Jinak přeju ať vše zvládáš a dej vědět jak to jde, držím palce!